Církevní záznamy Dánska, 1576-1919
záznamy 48,282,184
Změnit kategorii nebo kolekci
Jméno
Narození / křest
- Měsíc
- ledna
- února
- března
- dubna
- května
- června
- července
- srpna
- září
- října
- listopadu
- prosince
Úmrtí / pohřeb
- Měsíc
- ledna
- února
- března
- dubna
- května
- června
- července
- srpna
- září
- října
- listopadu
- prosince
Svatba
- Měsíc
- ledna
- února
- března
- dubna
- května
- června
- července
- srpna
- září
- října
- listopadu
- prosince
Přidejte podrobnosti
Bydliště
Manžel/manželka
Matka
Otec
Klíčová slova
Více
Spojit všechny termíny přesně
Vyčistit formulář
Hledat v Církevní záznamy Dánska, 1576-1919
Jméno
Narození / křest
- Měsíc
- ledna
- února
- března
- dubna
- května
- června
- července
- srpna
- září
- října
- listopadu
- prosince
Úmrtí / pohřeb
- Měsíc
- ledna
- února
- března
- dubna
- května
- června
- července
- srpna
- září
- října
- listopadu
- prosince
Svatba
- Měsíc
- ledna
- února
- března
- dubna
- května
- června
- července
- srpna
- září
- října
- listopadu
- prosince
Přidejte podrobnosti
Bydliště
Manžel/manželka
Matka
Otec
Klíčová slova
Pohlaví
Vyčistit formulář

Církevní záznamy Dánska, 1576-1919
48 282 184 záznamů
Záznamy o narození, křtech, sňatcích, úmrtích, pohřbech a jiné záznamy vedené luteránskou církví v Dánsku. Církevní záznamy jsou nesmírně důležité pro dánský výzkum, jako důležité životní události prakticky každého jednotlivce, který žil v Dánsku během časového období, které tato kolekce zaznamenává v těchto matrikách či církevních knih (kirkebøger). Evangelická luteránská církve se stala oficiální státní církví v roce 1536 a jako taková působila Církev a její duchovní jako oficiální rameno Koruny a národní vlády pověřen shromažďováním a zajištění nezbytných záznamů dánského obyvatelstva.<br><br>Luteránská církev v Dánsku začala evidovat životní záznamy v roce 1645 poté, co král vydal královský výnos požadující po duchovenstvu ostrova Sjælland zaznamenávat křty, sňatky a pohřby. Stejný výnos byl vydán i následujícího roku (1646) pro zbytek království. Někteří ministři zaznamenávali životní záznamy mnohem dříve s nejstaršími farními záznamy počínajíc rokem 1572 ve městě Nakskov.<br><br>Po událostech spojených s reformací Dánská koruna začala uznávat pouze Evangelickou luteránskou církev s několika výjimkami. Reformovaná církev byla uznána v roce 1747 a nově vzniklé židovské kongregace pak v roce 1814. V roce 1849 pak dánská ústava uznala další křesťanské disentské církve, ale to vyžadovalo, aby veškeré denominace informovaly ministra místní Luteránské farnosti o všech narozeních a úmrtích, ke kterým došlo v jejich kongregaci.<br><br>V roce 1814 byly matriky standardizovány a založeny na formulářích, které vyrábělo a vydávalo luteránské duchovenstvo za účelem usnadnění sběru těchto informací. Tato sbírka obsahuje záznamy standardizovaných zápisů z let 1814 až 1920. Doplňování této sbírky je v přípravě a do sbírky přidá dřívější, nestandardizované záznamy pro starší dostupné církevní matriky až do roku 1813.<br><br>V počátcích sběru životních záznamů v Dánsku byly veškeré požadavky omezeny na křty, sňatky a pohřby. Biřmování se začala zaznamenávat od roku 1736. Na počátku 19. století Dánsko postihly vážné epidemie neštovic, což vyústilo v očkovací zákon, který nabyl účinnosti dnem 4. března 1810. Velice často byli pro vedené záznamů o očkování v matrikách proškolováni kněží. Kolem roku 1812 některé z farností též začaly sledovat pohyby osob směřujících z, nebo do farnosti.<br><br>Další z typů církevních registrů se zaměřují např. na zasvěcení, rozhřešení a přijímání. Tyto záznamy se ale obvykle nedržely předepsané normalizace registrů, proto v současné době nejsou ani součástí této sbírky.<br><br>Krátké vysvětlení každého z typů záznamů je uvedeno dále:<br><br><b>Narození</b> <i> (Fødte)</i> nebo <b>Křest</b> <i> (Døbte)</i> - Dítě bylo normálně pokřtěné během několika dní po porodu. Matriky narození nebo křtu obvykle obsahují jména dítěte a rodičů, legitimitu, datum a jména svědků a kmotrů. Někdy pak datum narození dítěte, povolání otce a přesné místo bydliště. U předtištěných formulářů narození chlapců a dívek byla obvykle zaznamenávána odděleně.<br><br><b>Sňatky</b> <i> (Copulerde or Viede)</i> - záznamy o sňatcích obsahují datum svatby spolu se jmény nevěsty a ženicha a jejich bydliště. Po roce 1814 je u těchto záznamů běžné, že obsahují dodatečné informace o snoubencích, jako jejich věk, povolání, jména jejich otců a někdy i místa narození. Nakonec tyto záznamy mohou též indikovat, zdali se jedná o svobodné osoby nebo ovdovělé a udávají jména svědků, kterými často (ovšem ne vždy) bývali další členové rodiny.<br><br><b>Úmrtí</b> <i> (Døde)</i> nebo <b>Pohřby</b> <i> (Begravede)</i> - Pohřby se obvykle konaly několik dní po smrti. Pohřby v Dánsku byly zaznamenávány v matrikách církví, které pohřeb realizovaly. Pohřební matriky zaznamenávaly jméno zemřelého, datum úmrtí nebo pohřbu, místo pohřbu a věk v čase úmrtí. Po roce 1814 záznamy mohou navíc obsahovat informace jako místo bydliště zemřelého, příčinu úmrtí a jména pozůstalých či dalších příbuzných. Někdy dále též datum narození zemřelého, místo narození a jména rodičů. Záznamy po roce 1814 byly uchovávány v oddělených seznamech pro muže a pro ženy.<br><br><b>Biřmování</b> <i> (Konfirmerede or Confirmerede)</i> - V roce 1736 církve vyžadovaly, aby byli mladí lidé poučeni v luteránském katechismu a aby složili jednoduchou zkoušku u ministra, a to ještě před přijetím prvního přijímání - obvykle okolo věku 14-ti let. Záznamy o biřmování obsahují jméno osoby, bydliště a někdy i věk. Po roce 1814 byly tyto záznamy vedeny odděleně pro chlapce a dívky a obsahovaly navíc jména rodičů a někdy i datum a místo narození pokřtěné osoby.<br><br><b>Očkování</b> <i> (Vaccinerede)</i> – vyhláška o očkování vstoupila v platnost v roce 1810 a vyžadovala po každém, aby obdržel vakcínu proti pravým neštovicím, mimo osob, které neštovice již prodělaly. Očkování se obvykle provádělo když dítě bylo ještě docela malé. Tyto záznamy obvykle zaznamenávají jméno osoby, která přijala očkovací látku, datum očkování, jméno jejího otce a její věk nebo datum narození. Datum očkování osoby může být též uvedeno v jeho potvrzovacím záznamu a pokud se někdy stěhovala, mohlo být zaznamenáno i na jeho odhlášce nebo přihlášce.<br><br>b>Přihlašovací</b> <i> (Tilgangsliste)</i> and <b>Odhlašovací</b> <i> (Afgangsliste)</i> záznamy - počínaje rokem 1812 se začaly zaznamenávat pohyby osob z a do farnosti. Tyto záznamy mohou obsahovat jméno, věk nebo datum narození, povolání, bydliště, datum očkování, datum stěhování a kam nebo odkud se stěhuje.<br><br><b>Příjmení a vyhledávání:</b><br>Příjmení v dánské genealogii mohou být docela matoucí. Patronymická příjmení - příjmení sestávala z křestního jména otce osoby s přídomkem “-sen” (syn) nebo “-datter” (dcera) - byla právně zrušena v roce 1826, kdy se vláda snažila, aby lidé přešli na rodová příjmení. Nicméně trvalo několik desetiletí, než patronymická příjmení přestala být zcela používána; Ve skutečnosti většina obyčejných lidí patronymická příjmení používá ještě v polovině 19. století. Z tohoto důvodu je prakticky nemožné, aby výzkumník s určitostí věděl, jaké příjmení mohl jednotlivec mít zaznamenáno v záznamech z let 1826 až asi 1870. Proto MyHeritage rozšířila na pozadí záznamy z let 1826 až 1870 o obě příjmení. Díky tomu, bez ohledu, jaké jméno svého předka výzkumník hledá, může tato skrytá funkce dopomoci nalézt pro vás ty nejlepší shody, ale může zobrazit též záznamy, které na první pohled mohou vypadat jako nesprávné.
Související kategorie záznamů:
Související sbírky
Ukázkový záznam

N. F. S. GrundtvigSňatek s Elisabeth Blicher 12. srpna 1818
Dánský pastor, autor, básník, filosof, historik, učitel a politik. Jednalo se o jednoho z nejvlivnějších lidí dánské historie, jehož filosofie dala vzniknout nové formě nacionalismu v druhé polovině 19. století.